Hlubinu pode mnou prozářila na okamžik světla projíždějícího pařížského rychlovlaku RER.
     Beznadějné! Neznámý byl pryč!
     Zoufale jsem zabalancoval na pravé noze a levačkou zlehka nakopl ležící koloběžku. Cybelle nebude ráda. Vyjmul jsem z kapsy mobil a odhozenou koloběžku vedle kanálu vyfotil. Aspoň jí mohu demonstrovat, jak jsem dopadl.
     Cybelle seděla v kavárně stále na stejném místě. Byla však otočená a pozorovala mě, jak se ulicí od divadla vracím.
     Posadil jsem se k ní a vyjmul mobil. Ukázal jsem jí fotku a pravil jsem: "Les Catacombes. Použil k útěku pařížské katakomby."
     Cybelle se pozorně podívala a pak řekla: "Mohu se na tu fotku podívat? Přesunul byste jí do mého počítače, prosím?"
     "Jak chcete," odvětil jsem a pustil se do toho.