KAPITOLA
74/AKCE BUNČ
"Pane, máte nějakou zbraň?"
zeptal se Erik mezi dvěma skoky auta v rychlém sledu za sebou.
"Ne," nenechal se
vyvést z míry starý Francouz. "Ale moment, vzadu je v plátně
zabalená stará ručnice, kterou jsem před třemi dny koupil. Dvouhlavňová
kulovnice, plně funkční." Francouz byl na tuto koupi náležitě hrdý.
"Rozbal ji
chlapče," ukázal bradou za sedadla. "V pytli bude i váček
s prachem a koulemi."
Erik zbraň našel a vyndal
z obalu. Ruce se mu třásly, neboť lehký Hummer s francouzskou značkou
právě plnou rychlostí prolétl potokem a ráz vody jím pořádně otřásl.
"Budu tě navigovat při
nabíjení, " potěšil Erika Francouz.
Erik rozpačitě potěžkal
zbraň v ruce.
Francouz se usmál a
zažertoval: "Máš příležitost se něco naučit, i když podmínky jsou poněkud
- bojové. Hm."
Ozval se výstřel, aby toto
tvrzení potvrdil. Sebastien se otočil k okénku vzadu. Mohutný černý Hummer
pronásledovatelů, řízený sešklebeným Hermannem, se jich držel jako nacucané
klíště! Střelba Frederickovy pistole sice zněla děsivě, ale šance, že by
kudrnatec, při té rychlosti a skocích přes hrboly v lesnatém terénu, něco
trefil, byla minimální.
"Pušku jsme
nezkoušeli, ale věřím muži, který mi ji prodal! Nikdy, při žádném předchozím
obchodu, mi nedodal vadné zboží," Francouz se naklonil dozadu.
"Otevři ten malý váček, chlapče."
Podle pokynů starého muže
se Erikovi podařilo dostat do zbraně střelný prach i náboj.
"Konečně to mám,
pane," řekl Erik. "Bude to střílet?"
Přestože zbraň vypadala
starobyle, Francouzova odpověď zněla víc než přesvědčivě: "Není důvod, aby
ne. Nabil jsi obě hlavně?"
"Ano, " dodal
Erik.
Hummer s ohromným
řevem zdolával mimořádně prudké stoupání. Dral se nezastavitelně kupředu, sípal
a přeskakoval padlé kmeny buků.
Černý Hummer za nimi byl
výrazně těžší. Sebastien pozoroval zděšeně, jak Hermannův vůz padlé stromy
doslova drtí pod koly.
"Jsou pomalejší než
my," všiml si náhle Sebastien a zatleskal nadšeně rukama.
"To musíme
využít," usmál se i Francouz a otočil se na Erika. "Hned nahoře mi
zbraň podáš!"
Starý muž si sáhl do
kapsičky saka a vyjmul brýle. Velice pečlivě si je nasadil na oči a mírně se
naklonil doprava, aby si při pohledu do zpětného zrcátka mohl upravit svůj
donkichotský knír. Potom oběma rukama pořádně sevřel volant a přidal plyn. Vůz
vyrazil jako tygr k útoku.
S ohromným řevem
dokončil prudký závěr stoupání a s výskokem do prázdna dopadl na rovinku.
V té chvíli Francouz
dostal auto na bahnité louži do smyku a stržením volantu postavil auto napříč
cesty!
Získali skvělý výhled na
cestu za nimi.
Svahem se s razancí
nosorožce blížil černý Hummer pronásledovatelů. Řev motoru, kouř výfuků,
šílený, přibližující se výraz Hermanna za volantem a zběsile střílející
kudrnatá makovice. Frederick
s pistolí v ruce!
"Vhůůůů," do toho
neutuchající vytí psa na zadní otevřené plošině vozu. Auto s Generálem
pořádně házelo a nebohé zvíře vymetalo korbu hubou.
"Docela akční,"
zhodnotil Sebastien.
"Tu zbraň,
hochu!" zařval Francouz a vytrhl Erikovi pušku z ruky.
Opřel se o rám dveří a
pořádně zamířil.
"Prásk!" výstřel
staré zbraně vyrval bubínky ze všech uší na kilometr daleko. Ozvěna oproti
skalnatému srázu protějšího lesa vrátila zvuk výstřelu ve dvou dozvucích a dala
naplno vyniknout dramatičnosti chvíle.
Výjev se nijak nezměnil.
Černý Hummer se neodvratně blížil!
"Psttt!" zvuk
zásahu těsně vedle dveří probral hochy i Francouze k životu. Frederick se
zle zašklebil. I na tu dálku viděl spršku urvaného kovu a měl radost, že se
konečně trefil.
"Druhou ránu,
pane!" zařval Erik. Francouz sevřel znovu zbraň.
Šlo o všechno!
"Padesát metrů a jsou
tady," vydechl Sebastien.
"Prásk!"
ohlušující výstřel druhé rány byl snad ještě hlasitější než ten první. Nestačil
doznít naplno a už byl provázen něčím dalším.
"Kvááách!" pravá
pneumatika Hermannova Hummeru se rozletěla doslova na dva kusy.
Výstřel, zásah a nečekané
natočení vozu proti svahu způsobilo úplné sedrání pneumatiky z kola. Hummer se zprudka zastavil! Jako by ho náraz do zdi přišpendlil na místo.
Obrovská záď vozu se
vymrštila prudce k nebi a Generál s vytím opustil po hlavě korbu.
Plavným obloukem zapadl do kopřiv mezi buky. Hermann i Frederick byli strženi
airbagy do prapodivných poloh.
Tíha černého vozu zastavila
let zádě vzhůru a vůz dosedl s ránou zpět na všechna čtyři kola. Prach
cesty vířil vzduchem, řev motoru Hummeru utichl jako když utne. V nastalém
tichu se nedělo vůbec nic.
Pak se Generál
v kopřivách zamlel a vydal táhlé zavytí: "Vhůůů."
Frederick s Hermannem
se pomaloučku, zcela otřeseni, začali drápat po čtyřech ven z auta.
"Bon!" dodal
Francouz a zařadil rychlost k odjezdu.