Kapitola první
NEW YORK

 "Podívejte se sama," pravil muž a položil na stůl rozměrnou fotokopii: "Tam někde se to ukrývá!"

Cybelle se předklonila a začala detailně studovat zachycený výjev.

Od svého pracovního stolu jsem dobře viděl, že jde o vyobrazení prapodivného starobylého portálu. V místnosti panovalo ticho a já jej využiji k tomu, abych vás krátce seznámil se situací.
Ti dva, kteří se nyní nacházeli v pracovně našeho domu na Západní 35. ulici v New Yorku, nebyli prozatím příliš sdílní.
Starší z obou mužů, Samuel McClane, byl zakladatelem a majoritním akcionářem věhlasné právnické kanceláře. Doprovázel jej jeho mladší partner, Ted Harper. Zastupovali svého klienta, nejspíše vlivnou ženu.

Tady se musím pochválit. Na této informaci totiž zapracoval můj brilantní úsudek ve chvíli, kdy McClane pronesl: "Neřekla přesně, co vlastně hledá." Myslel samozřejmě klientku, z jejíhož pověření zde ti dva dneska byli a jejíž jméno doposud nepadlo.

Harper pohlédl na svého staršího společníka, a když zaznamenal jeho souhlasné pokývnutí, pokračoval: "Byli jsme to my, kdy klientce navrhl obrátit se na vaši vědeckou společnost ??? 5+10+15 To Unravel The Mystery. Slyšeli jsme toho o vás dost, abychom mohli zodpovědně prohlásit, že si s takovým problémem nikdo jiný neporadí."

Nejraději bych ho objal.

Byli zkrátka tady, aby nás pověřili záhadným úkolem. Diskrétní, nemluvní právníci, kteří se naposled srdečně usmáli tak před sto padesáti lety. Alespoň, co se týká mladšího z dvojice Teda Harpera. McClane se zřejmě neusmíval ani jako malý chlapec.

Cybelle pár minut mlčela a probírala se svými myšlenkami nad fotografií. Nyní ji však odsunula a zeptala se: "Vám samotným bylo sděleno, o jakou budovu jde?"
McClane nepatrně pohnul hlavou a dodal: "To se nám nepodařilo zjistit. Nepomohl nám k tomu ani text na rubové straně. Je popsán rukopisem, který je naší klientce důvěrně znám. To byl také hlavní důvod k tomu, aby fotografii vydražila."

"Přečetl byste nám, co tam stojí?" vyzvala právníka Cybelle a opřela se pohodlněji v křesle, připravena naslouchat.
"Ovšem." McClane si nasadil brýle a začal: "Na prvním řádku je jediné slovo: Praha. O řádek níž stojí dvě slova: Brána Poznání."
Odmlčel se a pohlédl pln očekávání na Cybelle.
Ta však pouze přikývla a vybídla jej: "Pokračujte, prosím."
Dalších deset řádků obsahuje tato slova: Tam někde se to ukrývá. Projdi dvanáct Herkulových zkoušek, cestou přes Canal, provázen symboly, osvícen Trianonem z Cap Martin, nalezneš jedenáctý Washington a spatříš Iluminovanou Duši člověka na hnědém koni. Teprve pak se můžeš vydat na cestu k New Yorku, ve snaze využít získaného, k otevření Brány Poznání."

Cybelle hleděla zamyšleně před sebe. Znám ji dobře a vím, že už si jistě nějaký názor utvořila.

Samuel McClane pokračoval: "Byli jsme pověřeni uzavřením dohody. Ve hře je honorář, jehož horní hranice není pevně stanovena."
Krátce jsem pohlédl na svoji šéfovou. Závratně vysoký honorář ji neohromí, dokáže si s ním poradit velmi dobře.

Je však zdvořilá, proto se okouzlujícím způsobem usmála: "Mám svůj odborný názor vyjádřit stručně nebo si přejete můj úvodní úsudek rozvést?"
U Cybelle dokáže být i zdvořilý úsměv vysoce nakažlivý. Mladší právník se začal zvolna naklánět směrem ke Cybelle, svaly v obličeji se mu uvolnily a téměř se pousmál.

Rázné vrznutí křesla těsně vedle ho přimrazilo na místě! Začínající úsměv mu doslova zamrzl na rtech. To zakladatel firmy, starý McClane, který situaci bystře zaznamenal, razantně šoupnutím křesla naznačoval, že žádné neprofesionální úsměvy nehodlá u svého podřízeného tolerovat!

Ted Harper zrudnul, rychle se narovnal a zaujal v křesle téměř topornou školáckou polohu. Aby chybu napravil, pronesl suše: "Stručnost není v tomto případě na místě. Koneckonců, je to právě vaše odborná úvaha, kterou budeme pro svého klienta kupovat." 

Kapitola druhá
SYMBOLOGIE

     Cybelle přešla rovnou k tématu: "Pánové, co je vám známo o Symbologii, Iconologii a Enigmatice?"

     McClane se uklidnil a zpozorněl. Ted Harper stále mlčel.
     "Tedy, vlastně toho moc nevím," odvážil se poznamenat starší muž.
     Harper vycítil šanci se blýsknout a pravil: "Jde snad o nějaká vyjádření náboženských názorů."

     Cybelle neprotestovala. Absence jakéhokoliv komentáře z její strany však byla více než výmluvná.   
     Naprosto nedostatečné odpovědi! Pokračovala: "Co se vám vybavuje při zmínce o Isaacu Newtonovi?"

     "Tedy, to už je snadnější," chytil se konečně McClane. "Newton byl především fyzik. A také matematik!"
     "Ovšem, to jistě," souhlasila Cybelle. "Ale ten muž se zabýval ještě něčím dalším!"
     Oba právníci na ni hleděli beze slova. Otázka přímo visela ve vzduchu.

     Cybelle zdůraznila: "Nepodceňujte v žádném případě symbologii. Newton byl jedním z nejvýznačnějších vědců historie. Čerpali z něj všichni význační vědci pozdějších let. V roce 1936 v aukční síni Sotheby vydražil John Maynard Keynes část spisů sira Isaaca Newtona.

     Vyšlo najevo, že Newton nalézal inspiraci ke svým vědeckým objevům ze správného výkladu symbolů antických bájí. A Bible. Význam těchto prastarých symbolů pochopit, znamená podle něj, stát se pánem hmotného osudu a moderně řečeno - vědy."

     "Ale, pak..." pozdvihl obočí udiveně McClane a odmlčel se. "Proč nejsou tyto informace veřejnosti představeny?"

     Cybelle na mě neznatelně kývla a já jsem navázal: "Newton prezentoval mnohá zjištění svým vědeckým kolegům. Aby ochránil svá vědecká prvenství, používal velmi originální metodu. Rozesílal svým kolegům šifrovaně formou anagramů své objevy. Teprve až došlo ke sporu o prvenství, rozkryl šifru a dokázal tak, že objev učinil již mnohem dříve on sám.

     Se svými převratnými názory byl však nepochopen a odmítán. Vyústilo to v jeho žádost o odchod z Královské vědecké společnosti, které dlouhá léta předsedal! Naštěstí byla jeho žádost nevyslyšena.

     Nicméně Newton se s výzkumem uchýlil do ústraní a založil tajnou kolej. Newton se nesnažil porozumět světu jako moderní vědec, ale jako starý mudrc! Shromažďoval kolem sebe jen ty, kteří si kladli otázky a chtěli na své otázky najít odpovědi."

     McClane i Harper na nás hleděli a pak se starší právník obrátil ke Cybelle: "Naznačujte snad, že symboly nejsou jen výzdobou? Že správně vysvětleny a pochopeny mohou poskytnout skutečné hmatatelné informace?"

     "Uvidíte sami," dodala Cybelle. "Nyní však k vaší otázce, kde hledat skryté tajemství. Pokud budeme předpokládat, že tento vzkaz je myšlen vážně."

     Na to se ozval Ted Harper: "Vůbec nevíme, jak tomu všemu rozumět. Mluví se o kanálu, snad jde o narážku na oceán mezi Amerikou a Evropou. Ale co ty odkazy na Washington a New York? Jde vůbec o Prahu?"

     Cybelle vše uzavřela: "Nerada předbíhám, ale mám již jistou představu. A další vodítka se nepochybně odhalí až na místě samém. V Praze."